Při pohledu na areál bývalé textilky Seba Svárov v obci Velké Hamry-Svárov byste asi nehádali, že právě tady se rozkládá vpravdě unikátní sbírka vozů východního bloku. Prostorná hala slouží jako depozitář Muzea socialistických vozů v Kozovazech, její obsazení je navíc dynamické, což znamená, že za několik týdnů či měsíců zde uvidíte úplně jiné kousky.

Jak mi hned na začátku zdůraznil velice milý a ochotný průvodce, který o každém vystaveném voze znal nějakou zajímavost, přes sedmdesát procent automobilů je pojízdných a z velké části patří přímo majitelům objektu. Jednotlivé vozy můžete navíc často vidět na natáčení dobových filmů či seriálů, k čemuž se samozřejmě postupně dostaneme.

Začátek velké expozice patří, snad kromě černé Tatry 603 a Volhy 24 Kombi v barvách VB, vozům značkyŠkoda. Vedle vínové 1201 STW postává 1202 STW v barvách Veřejné bezpečnosti a nádherný červený kabriolet Felicia, vy už ale veškerou svou pozornost upíráte na velice vzácné kupé 1000 MBX. To bylo, naštěstí, ve zcela původním stavu, jen škoda, že nejde vidět unikátní bezrámová konstrukce bočních oken. Hned naproti, v řadě několika „eMBéček“, najdeme také jeden zajímavý kousek. Modré limuzíně s pravostranným řízením se říká Slaneček, protože je jedním z vozů, co se při vývozu do Pákistánu podařilo vyklopit do moře. A tím, že jde o exportní vozidlo, má mnoho prvků výbavy, kterou byste na tuzemských exemplářích hledali marně. Samozřejmě se nezapomnělo ani na sportovní choutky mladoboleslavských, a tak kousek od sytě žluté 110 R Coupé tiše odpočívají Garde i Rapid. Druhý jmenovaný byl bohužel zasažen rukou méně zdatného úpravce. Smutek z amatérismu hravě přebije otevřené provedení Rapidu, vyrobené britskou firmou LDD. Těch už také na světě mnoho nebude. Když byla zmíněna dvojka Garde a Rapid, nejde zapomenout ani na řadu s kódovým označením 742. Ještě před ní se nicméně do světa podívala „stovka“ alias výrazně zmodernizovaná 1000/1100 MB, v depozitáři zastoupená například kouskem v barvách Autoškoly, jež se objevil například v seriálu Vyprávěj. Nejzajímavějším exponátem řady 742 je pro změnu 120 L, vlastněná exprezidentem Václavem Klausem, který jí majitelům depozitáře věnoval při návštěvě kraje v roce 2011. Poslední evolucí silničních Škodovek, zastoupených ve Velkých Hamrech, je slonovinový Favorit v bezvadném stavu. Slavnou československou závodní historii alespoň krátce připomene monopost z Metalxeu a 110 R Coupé ve „válečném zbarvení“.

To už je ale na řadě Sovětský svaz se svou armádou z továren AvtoVAZu. Jasně nejpopulárnějším autem, s legendární lodičkou ve znaku, byl Žigulík. Vedle sebe zde najdete jeho čtyři evoluce – sedan 2101, kombi 2102, zmodernizovaný sedan 2103 a jednu z posledních specifikací 2107. Jejich nástupcem, ačkoliv vzhledem k výrobě některých verzí Žigulíku ještě dlouho po roce 2010 říkat nástupce, se stala Lada 2108 alias Samara. Automobilku Moskvič zastupují tři generace modelů – 408, 2140 a licenční Aleko, které však bylo jen labutí písní slavného výrobce. Ukrajinská Tavrija je zajímavá především pouze třemi maticemi na uchycení kola, zároveň jich v našich končinách mnoho není. Z SSSR se na chvíli přesuneme do Rumunska za Dacii 1300 a Oltcitem 11r, respektive Polska za maličkým Polskim Fiatem 126p.

Německá demokratická republika se proslavila především výrobou Trabantů z duroplastu, což připomíná první typ P50 (na jehož karosérii ještě není takové procento kdysi revolučního materiálu) a následná řada 601 včetně pečlivě zrenovovaného sedanu De Luxe. Zajímavé je porovnání dvou- a čtyřtaktního Wartburgu – zatímco 353W pochází ze začátku výroby, zelené kombi s třináctistovkou vzniklo až k jejímu konci. Sekci osobních automobilů uzavírá přehlídka vozů ve veřejných službách – od 2101 ještě v modrý barvách Veřejné bezpečnosti se přes „užovku“ a další Ladu, tentokrát ve žlutých barvách Veřejné bezpečnosti, dostaneme až k 2104 v barvách Policie ČR. Nejnovějším přírůstkem ve sbírce je sanitní Favorit VanPlusz opatovických elektráren, na jehož tachometru svítí jen něco kolem 2000 najetých kilometrů! Odklon od vozidel východního bloku představují například Fiaty 600 D a 127, Fordy Granada a Fiesta nebo Volkswagen Scirocco.

Raději se však rychle vraťme k socialistickým modelům, tentokrát v sekci věnované terénním a především užitkovým automobilům. V ní nemůže chybět Avia A30 jako valník i vozidlo Sboru dobrovolných hasičů. Do produkce NDR spadá pečlivě zrenovovaný valníček Framo V901/2 i světle modrý Barkas B1000, konkurující třeba domácí 1203. Ty jsou v depozitáři hned čtyři – logo Škody nese béžová sanita a hnědobílá obytná konverze, která se objevila v seriálu Vyprávěj, z Trnavy pochází „pohřebák“ a Spoje. Obrovským dojmem působní vedle řady 1203 valník Žuk A13 z produkce polského FSC.

Tím jsme téměř vyčerpali nabídku užitkových modelů a můžeme se přesunout k terénním automobilům na opačné straně. Tam sice najdeme ARO 240 a vojenské modely GAZ 69, respektive Škoda 1101 VO, veškerou pozornost si pro sebe nicméně získá nenápadný červený vůz s bílou střechou. Zasvěcení jistě vědí, ti méně budou hádat třeba nějakou verzi Land Roveru Defender. S britským modelem má tento společné jen pravostranné řízení, jinak se jedná o jediný sériově vyráběný novozélandský automobil. Že se nehodí do expozice socialistických vozů? Když má v útrobách mladoboleslavskou techniku, jistě mu výrobu mimo východní blok odpustíte. A kdo hádal, že jde o Škodu Trekka, hádal správně! Ve své domovině jich vyrobili jen něco kolem dvou tisíc, v Česku a na Slovensku má jít o jeden ze dvou kusů.

Úplný závěr expozice nicméně patří prototypům. Žlutá dodávka sice na první pohled připomíná Škody řady 742, z nichž také vychází, byla však vyrobena v Bratislavě a jedná se o prototyp Furgonet. Ty vznikly během první poloviny 80. let jen čtyři, každý s jiným designem, přičemž tento konkrétní žlutý po renovaci patří Pavlu Kalinovi (stejně jako již zmíněná Trekka, Rapid LDD a mnohá další auta). Druhým unikátním prototypem je Škoda 765 Kombi. Ta vznikla dokonce jen v jednom jediném kuse ve Vrchlabí, přičemž se jedná o součást řady 760, vyvíjené ve spolupráci s NDR. Oproti standardnímu kombíku s označením 764 má 765 prodloužený rozvor a i v tomto případě muselo dojít k nákladné a dlouhé renovaci. Bílý model byl po ukončení vývoje v AZNP Škoda prodán soukromé osobě, přičemž v tomto období na něm bylo provedeno mnoho neoriginálních úprav, aby nakonec skončil ve stodole, kde dlouhá léta chátral. Naštěstí vůz neskončil ve sběrných surovinách, ale v rukou osoby, která jej nechala nákladně a pečlivě zrenovovat.

Pokud se tedy pohybujete na tanvaldsku, určitě nezapomeňte navštívit Velké Hamry a tamní depozitář Muzea socialistických vozů. Připomenete si slavná auta naší historie a podíváte se na několik unikátních modelů včetně polozapomenutých prototypů.