Tak jsme v sobotu v 8 hodin ráno vyrazili na již každoroční setkání před ukončením sezony na již 15 ročník do Čelkovic. Ráno v 8 hodin se nás zde sešlo-Jirka Mrázek, Já, Vašek Kašpar, bratři Pasáčkovi, rodinka Říhovic s kterými přijel i kamarád Pavel Širůček s přítelkyní.  V Želivě u šprýcharu se k nám připojili  Jarda Kudláček a  Pepa  Hanek s rodinou  . Do Tábora jsme přijeli po půl desáté, honem se registrovat a hurá na trať.

Na startu se zde sešlo přes 226 vozidel včetně motocyklů. Počasí nám přálo, takže jsem na své Felicii sundal střechu a dopřával jsem si krásného babího podzimu. Trať vedla nádhernou krajinou v okolí Tábora s cílem třetí etapy na náměstí v Bechyni .Zde proběhla výstava vozidel a oběd.

No všichni kromě nás se určitě dobře ve dvou místních hospodách naobědvali a udali stravenku na slevu 50Kč. My jelikož jsme přijeli mezi posledními a všude bylo narváno , tak jsme již nemysleli že se naobědváme. Ale to už na nás mávali bratři Pasáčkovic z okna hotelu, že je zde prázdno a drží nám stůl .No byly jsme rádi a tak jsme zasedli. Po 40 minutách od obědnání jídla nám již bylo bohužel jasno proč je zde prázdno , i s pohledem na takzvaně lidové ceny .Nemluvě o době trvání .Já jsem si objednal jen polivku s kofolou kterou jsem jako první po půl hodině dostal ,zatímco ostatní ještě trpěli žízní o hladu nemluvě. I cena byla výborná 80Kč a lístek jsem si mohl nechat na památku. Tak zde už nikdy příště:!!

Po startu do poslední etapy s cílem na náměstí v Táboře mě opět začala stávkovat vůz a s blafáním na 2 až 3 válce se neřád dožadoval  výměny svíček a nových kabelů od rozdělovače .Poté se opět spokojeně rozjel . Po vyhlášení výsledků jsme se rozjeli po 16 hodině směr Vysočina. Ještě před odjezdem z Tábora jsme museli najít odložený vůz Vaška Kašpara ,který ho umístil do některé ulice a nemohl si vzpomenout, kde ho zaparkoval .

Tak zase za rok .