zvětšit fotografii

Jaká verze Škody 100 resp. 110 je nejvzácnější? Kupé R? Kdepak, sedan 110 LS se stejnou technikou, který často mířil do zahraničí. Jako tento.

Škody 100 a 110 byly svého času všechno, jen ne vzácná auta. Vyrobilo se jich skoro 1,1 milionu exemplářů a i silnější 110 L vznikla v téměř 220 tisících kusech. Pochopitelně, postupem času jich většina skončila v propadlišti dějin, ať už kvůli korozi, nehodám nebo prostému postupnému opotřebení, a tak je dnes i zánovní „stovka” výjimečnou věcí. Jenže byly tu též zajímavější verze, které jsou dnes v zachovalém originálním stavu vzácností.

Jednak je to pochopitelně kupé 110 R, dodnes krásné auto, které označením „české Porsche” snad ani nemůže urážet originál. Trochu v pozadí ale zůstává verze 110 LS, špičková verze sedanu se stejnou technikou, jakou mělo kupé R, s trochou nadsázky dobová Octavie RS. Tento typ tedy disponoval čtyřválcem o objemu 1 107 cm3 naladěným na výkon až 46 kW (62 koní) v 5 500 ot./min dle poněkud optimistické normy SAE (motor bez příslušenství). Byl také velmi lehký, s 818 kg vážil o 31 kg méně než 110 R a byl tak teoreticky tím nejrychlejším, co škodovka ve své době dělala. Akcelerace na stovku za 18,5 sekundy a maximálka 145 km/h nezní úchvatně, ale jsme na začátku 70. let minulého století za Železnou oponou.

Co je podstatnější, tento model byl vyroben pouze v 40 057 kusech, 110 R bylo postaveno 56 902 exemplářů. Pomineme-li tedy soutěžní speciály, jde o nejvzácnější provedení této řady. Do dnešního dne navíc přežilo v ještě menším množství než „eRko” – však šlo na první pohled o zdánlivě obyčejný sedan, kterého jezdily všude mraky.

Narazit dnes na jakýkoli kus v prodeji je skoro nemožné a pokud se to podaří, jde o exemplář v ne zrovna přesvědčivém stavu – v České republice není nyní na prodej ani jeden. Tato verze se ale v nemalé míře vyvážela i do zahraničí, kde minimálně jeden kus dožil dnešních dnů ve stavu, který bere dech. A právě ten vám dnes můžeme ukázat.

Jeho osud je na vůz podobného ražení celkem typický, i když nejde o nález ve stodole, garáži nebo třeba hangáru. O autě se vědělo, bylo součástí kolekce soukromého nizozemského sběratele, který s ním ale (jak to sběratelé dělávají…) více nejezdil než jezdil. Od května roku 1973, kdy byl poprvé registrován, s ním do dnešního dne bylo najeto pouhých 6 432 km. O co méně se s ním jezdilo, o to více o něj bylo postaráno – občas vyjel, měl pravidelný servis a byl po celou dobu garážovaný.

Co je na autě nejzajímavější, je ale jeho dokonalý originální stav. Není dokonalý v tom smyslu, že by vypadal, jako by včera sjel z tovární linky. Na to, že nebyl nikdy renovován, je velmi zachovalý, dokonalá je tu ale jeho patina, která dává znát 43 let existence, zároveň má ale daleko k rozsáhlejší korozi, oxidaci či známkám intenzivního používání. Je to nejkrásnější 110 LS, kterou jsme v posledních letech viděli a péči o ní podtrhují i původní, nerenovované nizozemské značky, které se už roku 1974 nepoužívají, nálepka dávno zaniklého autoservisu či jen lehce vyšisovaná MPZ Nizozemska, která byla na auto nalepena někdy v průběhu jeho života.

Podívejte se na auto sami, je to opravdu výjimečný kus. Nám se dostal „na radar” díky tomu, že jeho původní majitel zemřel a rodina se rozhodla část jeho aut prodat. Nabízí jej jeden holandský specialista na veterány, nejsme si ale jisti, jestli je to takový specialista, jak se tváří. Cena 4 900 Eur, asi 133 tisíc Kč, může leckomu přijít na „takovou starou šunku” vysoká, faktem ale je, že za 110 LS v tomto stavu je spíše nízká. V Evropě nyní vidíme na prodej jen jeden další kus na Slovensku, který s touto krasavicí zcela nesrovnatelný a nabízen je za 216 tisíc Kč.

Adekvátnost ceny posuďte sami, my vám toto auto ukazujeme hlavně pro potěchu oka i mysli – je příjemné vědět, že takto zachovalá 110 LS ještě existuje a možná ze sebe dostane i všechny z původních 62 koní. Pro dokreslení přidáváme také pár dobových materiálů, které připomínají, že 110 LS byla svého času v nabídce Škody „něco”…

Díky za tip, Pavle!

Nečekaně objevená 110 LS v Nizozemsku je skutečně výjimečným exemplářem

Takto její příchod na zahraniční trhy oznamovala dobová tisková zpráva Motokovu

Na holandském trhu byl vůz nabízen i pod označením TS, i tehdy ale technicky šlo o standardní LS

Dobový katalog Škody a kompletní portfolio automobilky v době existence 110 LS (1971 až 1976)

Moskvič bývala největší automobilka SSSR. Auta přestala dělat před 15 lety

16 FOTOGRAFIÍzobrazit galerii

V době zhruba před padesáti až šedesáti lety bývala automobilka Moskvič největším výrobcem osobních aut v největší zemi světa.

Její slavné období ale trvalo jen krátce. Po rozpadu Sovětského svazu se začala potýkat s existenčními problémy, které neustála a před patnácti lety se její výrobní linky dimenzované na roční produkci statisíců aut úplně zastavily. Kvůli dluhům, které údajně dosáhly v přepočtu zhruba dvacet miliard korun, také vzápětí zbankrotovala.

Historie „Moskovskovo zavoda malolitražnych avtomobilej“ (MZMA) se začala psát v roce 1929. Na zelené louce na předměstí Moskvy tehdy vyrostla nová továrna. Zpočátku se v ní montovala osobní i malá nákladní auta značky Ford z dovážených dílů, poté produkovala automobily GAZ-A a GAZ AA.

Moskvič se vrací. Oživit ho chce francouzský Renault

Hlavní výrobní náplní pro čtyřicátá léta měl být typ KIM-10, jednoduchý vůz pro masy, na jehož designu se prý osobně podílel i stranický vůdce Stalin. Jenže, než se stačila rozběhnout sériová výroba, přišla druhá světová válka. Během ní se z továrny stala opravna vojenských vozidel.

Když válka skončila, začali dělníci montovat Moskvič 400. Jistě jen shodou okolností se auto jako jednovaječné dvojče podobalo německému typu Opel Kadett. Vůz navíc vznikal na linkách, které si Sovětský svaz v rámci válečných reparací přivezl z Německa z továrny Opelu. Nakonec se ho vyrobilo skoro čtvrt milionu kusů.

Opravdu významným vlastním typem se tak stal až Moskvič 402. První exempláře sjely z výrobní linky v dubnu roku 1956. Auto dostalo kompletně novou samonosnou karosérii s modernizovaným podvozkem i motorem. Na délku měřilo 405,5 centimetru, výška činila 156 centimetrů. Kufr pojmul 340 litrů. Vůz poháněl motor o objemu 1220 cm3 s výkonem 35 koní. Převodovka byla třístupňová a páka pro její ovládání se nacházela na volantu. Tento Moskvič dosahoval maximální rychlosti 105 kilometrů v hodině.

Od sezony 1957 bylo v nabídce i kombi Moskvič 423 Universal. Zajímavým typem ve výrobním programu se v té době stal Moskvič 410, což byla varianta sedanu 402, ovšem s výrazně zvýšeným podvozkem (o 12,5 centimetru) a pohonem obou náprav. Ani při plném zatížení neklesla světlá výška pod 220 milimetrů. Využívat ho měli lesníci, zeměměřiči, těžaři, či geologové.

Trabant znovu na scéně. Stojí tohle retro za úvahu?  

V dalším roce se začal montovat typ 407, což byla modernizovaná verze „čtyřistadvojky“ Pod kapotou byl silnější motor (45 koní), postupně byl spojen i se čtyřstupňovou převodovkou. Tento vůz, který byl k mání také dvoubarevně lakovanou karosérií, se dovážel rovněž do tehdejšího Československa.

V roce 1960 se v moskevské továrně vyrobilo téměř 65 000 aut za rok a výroba měla nadále stoupat.

Už v roce 1961 začal Moskvič připravovat nový typ 408 s moderní karosérií. Nakonec ale sériová výroba začala až v roce 1965. Moskvič 408 měřil na délku 409 centimetrů, přední kola byla nezávisle zavěšena na lichoběžníkových polonápravách, pohon směřoval na zadní tuhou nápravu.

Výkon motoru o objemu 1358 cm3 se zvýšil už na 50 koní. Díky tomu maximální rychlost vzrostla na 120 kilometrů v hodině. Od léta 1966 nabídku doplnilo kombi 426.

18. května 1967 vyrobili v MZMA milióntého Moskviče. Na podzim se představil nový typ 412. Novinky byly hlavně pod kapotou, kam se montovala „patnáctistovka“ s výkonem 75 koní. Řadící páka čtyřstupňové převodovky se konečně ocitla na podlaze.

Škoda Felicia letos slaví 20 let, připomeňme legendární reklamu

Podle rozhodnutí sovětských orgánů se měla továrna dále rozrůstat. Proto se díky investici na přelomu šedesátých a sedmdesátých let připravily výrobní kapacity na roční produkci až 200 000 vozů. Problém byl ale v tom, že továrna nebyla schopna připravit nové modernější typy, a tak se Moskvič 1500 s modernizovanou karosérií představil až v roce 1976. Auto se nabízelo s dvěma typy motorů (OHV 1,36 a OHC 1,5l), karosérie se prodloužila na 425 centimetrů a jednou z hlavních novinek byla montáž kotoučových brzd na přední nápravu.

To byla ale téměř poslední inovace na dlouhých jedenáct let. Teprve v roce 1987 začal z výrobního pásu sjíždět zcela nové typ Moskvič 2141, nazývaný také Aleko. Měl pětidveřovou pohlednou karosérii, pohon předních kol a motor 1,6 litru převzatý z modelu VAZ 2106. Zadní tuhou nápravu s listovými pery vystřídala vlečená ramena odpružená vinutými pružinami. Vpředu byly kotoučové brzdy, vzadu bubnové.

Kultovní ŠKODA 1000 MBX slaví padesátiny

Vůz dlouhý 435 centimetrů nabízel díky rozvoru 258 centimetru slušný vnitřní prostor a objemný kufr 470 litrů. Maximální rychlost dosáhla už 155 kilometrů v hodině. I tento Moskvič se dovážel do ČSSR. Ještě v roce 1990 se jich v síti Mototechny prodaly čtyři tisícovky.

Na bázi Aleka pak vzniklo několik dalších kreací, včetně rádoby luxusního modelu Ivan Kalita či kupé Duet. To už ale byla pouze předsmrtná křeč, která nezabránila zastavení výroby a celkovému krachu.

Zásadní modely z historie značky si můžete prohlédnout v následující fotogalerii: 

Nejlevnější auta z let 1977 a 2017. Tehdy stál trabant 15 platů, dnes dacia jen 6

22 FOTOGRAFIÍzobrazit galerii

Až úsměvně dnes při prohlížení působí archivní dokument nazvaný Informativní ceník vozidel platný pro rok 1977-78. Národní podnik Mototechna v něm uvádí seznam vozidel, které tehdy byly k dostání v jejích autosalonech.

Zatímco v současné době jsou u dealerů evropských i asijských značek na výběr stovky typů osobních vozidel, tehdejší občan Československé socialistické republiky měl možnost si vybrat pouze ze 40 modelů 18 značek. A to se ještě jako samostatné položky uváděly vozy jako Škoda 105 a 120, což se dnes bere obvykle jen jako stupeň motorizace nebo výbavové stupně jako S, L, LS či GLS.

Moskvič bývala největší automobilka SSSR. Auta přestala dělat před 15 lety

Největší část ze seznamu zabírají auta vyráběná na území socialistických zemí – tedy Škoda, Trabant, Wartburg, Moskvič, Lada, Polski Fiat, Dacia, Zastava a Volha. DO Československa se ovšem dovážel i omezený počet vozidel z kapitalistické ciziny. Konkrétně šlo o  Austin Allegro 15, Renaulty 5 a 15 TL, Chrysler 180 GS, Fiat 131 Mirafiori, Ford Cortina 1600, Saab 99 a Simca 1307. Jejich ceny byly obvykle o 50 – 100 procent vyšší než v případě srovnatelně velkých aut vyráběných v zemích Rady vzájemné hospodářské pomoci. Přesto je v ceníku jako vůbec nejdražší osobní automobil uvedena tuzemská Tatra 613 s cenou 284 000 Kčs.

Ceník byl velmi stručný

Jasně nejlevnějším vozem v Mototechně tehdy býval Trabant 601 ve výbavovém stupni S.  Dal se koupit za 36 500 Korun Československých, což bylo ovšem celých 15 tehdejších platů. (Průměrná mzda tehdy činila 2462 Kč). Pro srovnání – dnes Dacia Logan, což je nejlevnější vozidlo na trhu, dá pořídit za šest a čtvrt průměrné měsíční mzdy.

Dodejme ještě, že ceník obsahoval rovněž  celkem šest typů motocyklů a více než padesát typů dodávkových a nákladních vozidel. Ta se ovšem prodávala za takzvané velkoobchodní ceny a dostupná byla pouze podnikům.

Přehled deseti nejlevnějších osobních aut „Husákovy“ éry a současné doby najdete v následující fotogalerii:

Test: Škoda 136 Rapid LDD Cabrio – Skalpovaný Čech

Všechny fotografie

zvětšit fotografii

Sbírka 13 aut neznámého švýcarského sběratele jde do aukce bez minimálních cen. Je otázkou, proč se takto rozprodává, možná byla zabavena.

Porsche 959 asi nemusíme příliš představovat, jednak jsme to udělali ve vlastním článku a jednak tuhle ikonu zná snad každý fanoušek aut, ne nutně jen Porsche. Ví, že tohle auto přišlo na svět v roce 1986 a že se s maximálkou 317,4 km/h stalo nejrychlejším sériově vyráběným autem světa. Na chvíli, do příchodu Ferrari F40.

959 vzniklo během několika let výroby necelých 300 kusů, což ji činí velmi vzácnou. Většina z těchto tří stovek byly luxusní verze Komfort, vzniklo ale také 29 kusů varianty Sport alias 959 S. Jak se dá očekávat, verze Sport byla odlehčená, konkrétně o 100 kg. Dietě padly za oběť rádio, klimatizace, nastavitelný podvozek a kožené čalounění sedaček, naopak přibyly čtyřbodové pásy a čalouněná ochranná klec do interiéru. A všimněte si, že vůz nemá ani pravé zpětné zrcátko, podobně jako Škoda 105 S, trochu… méně výkonné „S” té doby…

Kromě toho byl zvýšen výkon motoru z 444 koní na 515 koní, což znamenalo i zvýšení maximální rychlosti. Magazín Auto Motor und Sport jednu 959 S testoval na Nardu a dostal z ní maximálku 339 km/h, což bylo o pořádný kus víc, než zvládlo Ferrari F40. Oficiální maximální rychlost ale byla 319 km/h.

Už z počtu vyrobených 959 S je jasné, že dnes budou kousky v perfektním stavu vysoce ceněné a vyhledávané sběrateli. 959 S se zas tak často neprodává, jedna ale k mání bude, a to na pařížské aukci pořádané domem RM Sotheby’s 8. února. Je to kousek, který si můžeme prohlédnout na fotkách.

Je to jedenáctý vyrobený Sport a její první majitel byl člověk jménem Vasek Polak Jr., syn známého kalifornského závodníka a dealera Porsche Vaska Polaka. Polak Jr. si vůz osobně převzal ve Stuttgartu a udělal si roadtrip po Evropě, než ho nechal naložit na loď zpátky do Států.

To je velmi kuriózní, protože 959 se ve Spojených státech nikdy neprodávaly, Porsche údajně odmítlo dát americkým úřadům čtyři kusy, aby je poslaly proti zdi v rámci nárazových zkoušek. Tohle Porsche tak nebylo ve své době legální pro provoz na silnicích a jak pokus o provoz může dopadnout, jsme viděli vloni.

Polak Jr. s jedním ze svých přátel ale podle popisu aukce na webu RM Sotheby’s našli cestu, jak tohle auto přihlásit; detaily bohužel neznáme. O pár let později Polak Jr. vůz prodal sběrateli, který jej poslal dál v roce 2008 současnému majiteli ve Švýcarsku. Ten vůz před pár léty půjčil muzeu Porsche na speciální výstavu ke spuštění produkce 918 Spyderu.

To samo o sobě ukazuje, v jak perfektním stavu tahle 959 S musí být. 18 565 km není zas tak nízký proběh na auto takovéhoto ražení, ale všechno je původní, ovšem v perfektním stavu, a nikdy nebylo nijak upraveno od stavu, ve kterém vyjelo z továrny. RM Sotheby’s tak nijak nepřehání, když píše, že tenhle kousek je hoden nejlepších sbírek vozů Porsche na světě.

Pochopitelně, podle toho vypadá také odhad prodejní ceny. Zní na 1,5 – 2 miliony Eur, tedy asi 40,5 – 54 milionů korun. Jak bude vypadat výsledek, zatím nepředjímejme, ale cena bude určitě velmi vysoká. Máte-li zájem, popis aukce najdete zde.

Není to ale jediné auto, které se bude začátkem února v Paříži dražit. 959 Sport nepřekoná asi nic, ale i o tuhle 911 964 Turbo S 3,6 jistě bude tuhý přihazovací boj. Ne že by zrovna 911 964 byla nějak mimořádně vzácná, ale zrovna Turbo S 3,6 bez ploché přídě, známé jako „Flachbau”, údajně vzniklo pouhých 17 kusů.

911 964 Turbo přišla s motorem o objemu 3,3 litru v roce 1990. Pro rok 1993 byla představena silnější verze s 3,6l plochým šestiválcem a vyráběla se jen do roku 1994 ve dvou verzích – Turbo a Turbo S. Většina zájemců o Turbo S údajně volila Flachbau, protože byl vzhledově unikátní a nebyl za něj žádný příplatek, takže takových bylo vyrobeno 76.

Pár kousků – údajně právě 17 – ale vzniklo i s tradiční přídí. Tahle auta měla paket X88, který znamenal zvýšení výkonu na zhruba 385 koní. Dostala větší turbodmychadlo, lepší vačkové hřídele, hlavy válců, upravené časování, chladič oleje a samosvor ZF. Také tu byl přídavný přední spoiler, jiné zadní křídlo a příplatkové nasávací otvory.

Tenhle kousek má za sebou asi 37 tisíc kilometrů v rukou dvou majitelů a je také v původním, ovšem špičkovém stavu. Odhad konečné ceny míří mezi 650 a 750 tisíc Eur, tedy asi 17,6 a 20,3 milionu korun. Popis aukce najdete zde.

Třetím kouskem, který jsme se rozhodli ukázat, je Porsche 914-6. Tak vzácný, jako klenoty výše, není, spíše ne až tak známý – o modelu 914 se obecně píše málo, protože byl ošklivý a pomalý a původně ho poháněl plochý čtyřválec Volkswagen. Model 914 vznikl v kooperaci Porsche s Volkswagenem a měl se prodávat s logy VW se čtyřválcem a s logy Porsche se šestiválcem, v obou případech uloženým uprostřed. U VW by nahradil stárnoucí Karmann-Ghia, u Porsche zase model 912. Šéfem vývoje byl – uhodli jste – Ferdinand Piëch.

Porsche mělo obavy z reakce amerických zákazníků, kdyby se jedno auto prodávalo jednou jako VW a podruhé jako Porsche, takže se tam obě verze, 914-4 i dražší 914-6, prodávaly jako Porsche. 914-4 byla s 80 koňmi opravdu dost pomalá, ale prodalo se jí celkem asi 111 tisíc kusů.

914-6 nebyla se 109 koníky dvoulitrového šestiválce z 911T o tolik rychlejší, ovšem byla o pořádný kus dražší. Stála skoro tolik, co nejlevnější devětsetjedenáctka, takže se prodalo jen asi 3 300 kusů. Tenhle černý byl doručen prvnímu majiteli právě do USA, nyní má za sebou necelých 72 tisíc kilometrů a je také ve špičkovém stavu. Odhad jeho prodejní ceny míří mezi 40 a 60 tisíc eur, tj. asi 1,1 a 1,6 milionu korun. Popis aukce najdete zde.

RM Sotheby’s v únoru v Paříži bude prodávat mnohem ještě víc starých Porsche. Těch, o kterých dnes hovoříme, je celkem 13 – krom zmíněných tří kousků jde dále o 356 Pre-A 1600 Speedster, 912 E, 924 Carrera GT, 911 996 GT2 Clubsport, 928 GTS, 911 996 GT3 RS, 911 GT3 Clubsport, 911 930 Turbo Flachbau, 911 997 Carrera S Martini a 911 996 Turbo S Cabrio. Všechna pochází „z exkluzivní Švýcarské sbírky” a všechna se prodávají bez minimální ceny, takže se teoreticky můžou prodat za jediné euro.

Něco takového není obvyklé. Nikoliv tedy rozprodávání sbírky, to občas sběratelé dělají z různých důvodů, ale to, že není stanovena žádná minimální cena, přes kterou se musí dostat přihazování, aby byl vůz prodán. Člověka tak napadá, jestli opět nestojíme před nějakým zabaveným majetkem, jako v případě nedávné aukce Duemila Ruote, jen takový mají obvykle úřady důvod dávat do prodeje podobným způsobem, protože o cenu jim zase tak nejde a špatný obchod s něčím cizím udělají bez mrknutí oka. Nechme ale spekulace stranou, oko fanouška Porsche zde musí žasnout. Podívejte se na celkem 104 fotek na následující stránce, další nabízené vozy případně [na webu aukční síně.