Jak vypadal autoprůmysl v Německé demokratické republice? Šéf automobilky Automobilwerk Zwickau Winfried Sonntag, kterému bude na konci března 93 let, nadále tvrdí, že se východoněmecký um vyrovnal západní produkci.

V roce 1958 se stal šéfem skupiny, která měla propojit bývalé závody značek Horch a Audi do Sachsenring Zwickau. V letech 1968 až 1978 byl generálním ředitelem automobilky.

Zobrazit
galerii

Levná a rychlá produkce

Týdeník Die Zeit jej vyzpovídal v rámci série rozhovorů s řediteli východoněmeckých závodů.

„Když jsme začali se sériovou výrobou, byl Trabant na stejné úrovni jako západní značky. Navíc se snadno montoval, jeho produkce byla rychlá a levná,“ odpověděl Sonntag překvapeným novinářům na námitku, že se kvalita automobilů v NDR nikdy nedostala na úroveň Západního Německa.

Reklama na Trabant 600 a 601:

Podle něj ale komunistické politbyro zakázalo vyvíjet dražší varianty, a tak zůstalo jen u levných dvoutaktů a karosérií z duroplastu.

Sonntag tvrdí, že nejprve trvalo vyrobit jedno auto bez motoru 320 hodin, později výrobu manažeři stáhli na 29 hodin.

Dlouholetý ředitel automobilky připustil, že výroba se musela přizpůsobit nedostatku surovin. Takže lidé museli být při výrobě kreativní. Plechy na karosérie se nakupovaly na Západě za tvrdou měnu.

„Proto naši lidé začali experimentovat s bavlnou a pryskyřicí. A tak vznikl duroplast,“ vysvětlil, jak soudruzi vymysleli legendární materiál pro výrobu karosérií. Odmítá označení, že se jednalo o „papundekl“, tedy lepenku nebo karton.

Trabant P50

Byl to podle šéfa Trabantu plnohodnotný špičkový plast, jenž měl především tu výhodu, že nemohl zrezivět. Jediný plech se používal na výfuk, který byl pozinkovaný, aby vydržel.

„Samozřejmě mám zvláštní vztah k Trabantu a také k Wartburgu. A imponuje mi Citroën C2, který představoval technický vrchol,“ dodal Sonntag ke svým oblíbeným vozům. S lítostí dodal, že již kvůli špatným očím musel odevzdat řidičský průkaz.

Zdroj: de.wikipedia.org/wiki/Trabant