Archiv pro den: 16.4.2017

Depozitář Citroënu

Navštívili jsme depozitář Citroënu, skrývá neuvěřitelné poklady

Conservatoire Citroën navštíví ročně maximálně několik stovek lidí. Jedná se o depozitář francouzského výrobce, který byl ještě nedávno přístupný jen vyvoleným, dnes se do něj ale možná dostanete i Vy. Ptáte se, proč ty tajnosti? Ve velké hale se totiž ukrývají koncepty a historické vozy s dvojitým šípem ve znaku nevyčíslitelné hodnoty. Abychom Vám atmosféru tohoto místa přiblížili, vydali jsme se tam na exkurzi. A věřte, stojí to za to!

Pohled na Conservatoire Citroën.

Pohled na Conservatoire Citroën. | foto: Jan Matoušek, AutoRoad.cz

Sdílejte článek

Paříž, to nejsou jen Eiffelova věž, Vítězný oblouk nebo bulvár Champs Elysées. To jsou také automobily, a nejen v době konání mezinárodního autosalonu nebo výstavy Retromobile. Paříž je také továrna Citroënu v Aulnay-sous-Bois nedaleko centra francouzské metropole. Právě tam se vedle výrobních hal a neskutečně velkého parkoviště nachází také místo, říkající siConservatoire Citroën. Na první pohled nenápadné označení skrývá depozitář značky o rozloze 6500 m2 s téměř čtyřmi stovkami automobilů, sériových nebo koncepčních. Najdete tady prakticky všechno od Typu A až po dva roky starý koncept C4 Cactus Aventure. Mezi tím samozřejmě nechybí množství modelů DS, SM, Visa, 2CV a dalších.

img-responsive

Uvnitř depozitáře se ukrývají přes tři stovky automobilů. | foto: Jan Matoušek, AutoRoad.cz

Když do haly, která kdysi bývala veřejnosti nepřístupná a i dnes se do ní dostane údajně jen několik stovek osob ročně, vstoupíte, dýchne na Vás„vůně“ benzínu a dalších, pro automobil nutných, kapalin. I ty nejfuturističtější koncepty mají ve svých útrobách nějaký typ pohonu a většinou se mohou minimální rychlostí pohybovat. Automobily jsou zde naskládány do několika řad a dalo by se říct, že jdou tak nějak podle roku výroby, případně příslušnosti k jedné modelové řadě. „Samostatnou“ sekci mají vozy závodní a koncepty z let nedávno minulých. Z rané éry automobilky nechybí Type A, několik verzí řady B2, předválečné modely C4 a C6 nebo nejrůznější varianty řady Traction. Především limuzína Avant z poloviny padesátých let vypadá i dnes zatraceně stylově. To už zrak ale uvízne na prototypech modelu 2CV ještě z válečného období. Vyrobeno bylo v roce 1939 250 automobilů, jenomže kvůli druhé světové válce a okupaci Francie Němci byla auta až na jedno sešrotována. Právě tento jeden kus stojí ve zrenovovaném stavu hrdě naproti zmíněného Traction Avantu. V devadesátých letech se kdesi ve stodole povedlo najít další tři prototypy ze stejné série, které dnes v depozitáři také najdete, avšak v nálezovém stavu. Jejich hodnota je i tak nevyčíslitelná.

img-responsive

Citroën 2CV v původním nálezovém stavu. |

Věděli jste, že Citroën v roce 2011 vyrobil UFO? Správně, my také ne, avšak předmět ve tvaru disku mezi modely DS dokazuje, že vozidlo nebo spíše plavidlo skutečně vzniklo. Mezi Fantomasovým dopravníkem se navíc nenachází náhodou, tvary se možná nejlegendárnějším Citroënem historie dost inspirovaly. A když už je o něm řeč, sluší se zmínit, že v depozitáři uvidíte hned několik různých variací, včetně prototypu jakéhosi „lidového DS“ se jménem C60. Následuje dlouhá řada verzí na téma 2CV a Méhari, a to i s jedním z vyrobených terénních vozidel FAF s technikou 2CV, jenž mělo lehce složitelnou karosérii a určeno bylo na vývoz především do afrických zemí. Tam mělo prorazit jednoduchostí a průchodností terénem.

Jedena z přítomných „kachen“ podnikla cestu kolem Evropy nesla podpisy mnoha lidí, mezi nimi byla rovněž vlajka i jméno tehdejšího Československa. Největší bizarností je prototyp luxusní 2CV Pop s maskou z typu Traction. Další část historie znamená řada CX, zastoupená například velkým kombíkem nebo limuzínou GTi. Ještě více fascinující je nicméně koncept Eole z roku 1986. Jde o kombi na základě CX, avšak s designem kompletně navrženým počítačem. Díky tomu je součinitel odporu vzduchu jen cx = 0,17 a zakrytována jsou i přední a zadní kola. Nádherně i po letech vypadají vozy s označením SM, na nichž spolupracovali Francouzi s Maserati.

img-responsive

Citroën Eole je revoluční koncept z konce 80. let. | foto: Jan Matoušek, AutoRoad.cz

Novější částí historie jsou i o něco lidovější automobily AX, BX a ZX. První jmenovaný dokonce vznikl i jako kabriolet s nízkým čelním oknem a známým označením Xanthia. Vedle dvou plnohodnotných míst má údajně vzadu ještě dvě nouzové sedačky. Hned vedle stál model Tiara, vyráběný v licenci Protonem pro malajský trh. BX zastupuje několik verzí, včetně sportovní a především homologačního speciálu 4TC pro skupinu B. Těch vzniklo jen 200. Do devadesátých let už spadá limuzína XM a rovněž i nádherně vypadající Xantia V6 Activa. Když je řeč o tomto označení, nejde nezmínit dvě červené koncepční limuzíny z konce osmdesátých a začátku devadesátých let, testující komponenty slavného podvozku Hydractive. Zpět ale k XM, které stojí v hale i v prodloužené prezidentské verzi s pancéřováním. Opakem luxusní limuzíny je Berlingo, které ale nevzniklo jen jako dodávka a z ní odvozené MPV. Historie pamatuje i koncept městské verze Berline Bulle nebo pickupu Coupé de Plage. Zajímavý kontrast vytvořil dvojitý šíp uspořádáním několikasériových modelů vedle svých konceptů. Jen těsně od sebe tak stály modely Xanae a Xsara Picasso, C3 Lumiére a C3, C3 Air a C3 Pluriel, C6 Lignage a C6 nebo C4 Volcane a C4. Zvláštní pozornost si zaslouží tři kreace Sbarra – Xsara Picasso a C1 s nahoru se otevírajícími dveřmi, respektive Calao alias otevřené Berlingo. To pak přehlédnete i monumentální prezidentské speciály na základě modelů DS, SM a DS5.

img-responsive

Citroën Activa ve svém prvním vydání. | foto: Jan Matoušek, AutoRoad.cz

Sportovní úspěchy automobilky připomíná zdánlivě nekonečná řada upravených vozů ZX Rally Raid, určených pro dálkové soutěže jako Paříž Dakar. Více současné jsou Xsara WRC, C4 WRC nebo C2 S1600. Jenomže nejvíce fascinujícími modely sportovní historie jsou stejně BX 4TC pro skupinu B, ZX pro šampionát ETCC a Visa v několika verzích. Okruhovou střídá závodní „by Lotus“ a jen o kousek vedle, v řadě běžných verzí, lze narazit na homologační speciál pro skupinu B. Okruhová verze hatchbacku AX je jen třešničkou na dortu, jež vyrazí dech možná více než soutěžní SM Proto Michelin, DS nebo 2CV. Zapomenout nejde ani na dálkové soutěže napříč Čínou s malým AX nebo do Moskvy s Berlingem. Na opačné straně haly je sekce věnovaná soudobým konceptům, podivný crossover Lacoste tak stojí vedle buggyny C-Airplay, MPV C-Airlounge nebo kabrioletu C5 Airscape. Také šestikolku kdysi Citroën představil, a to v roce 2007 na základech SUV C-Crosser. Ta tvoří rovněž zajímavou paralelu k polopásovému náklaďáku z minulého století. Nepřehlédnutelné jsou městský model Osmoe a předevšímkupé Karin z roku 1980 s extrémně nízkou stavbou karosérie ve tvaru pyramidy.

Vypíchnout v textu všechny zajímavé modely je skoro nemožné, vždyť jsme opomenuly řady GS nebo Visa, koncepty traktoru a vrtulníku s rotačním motorem, autobus, vzduchem poháněnou C3, elektrické Saxo nebo Berlingo, rotační modely v čele s konceptem M35, koncepční začátky novodobého DSči dlouhověkou dodávku C15. Mnoho z těchto vozů ale najdete v bohaté galerii, která vydá za více než slova. Každý jeden vůz z Conservatoire Citroën by si totiž zasloužil vlastní článek a k některým se nepochybně ještě v budoucnu vrátíme. Vedle reálných automobilů dotváří atmosféru místa i police plná maket nebo replika továrny, nacházející se nedaleko od depozitáře. Ze střechy se dolů spouští dobové fotky a reklamy, ze zdi na jednom místě dokonce vylézá maketa DS. Zkrátka, pokud budete v Paříži, určitě zajeďte i na její předměstí do továrny Citroënu. Po předchozí domluvě se totiž dostanete na místo, z něhož nebude chtít fanoušek motorismu nebo Citroënu jen tak odejít. Tak fascinující sbírka je. Navíc se v průběhu času částečně mění, ještě loni tam byla například výstava pro Čínu vyráběných modelů Citroën

Škoda 100 a 110 se přestala vyrábět přes čtyřiceti lety

Škoda 100 a 110 měl být jen mezityp, než přijde vůz moderní konstrukce

  • „Stovka“ se přestala vyrábět přes čtyřiceti lety

  • Za osm let vzniklo celkem více než milion kusů

  • Dnešní terminologií se fakticky jednalo o „facelift“ modelu 1000 MB

  • Kupé 110 R pomalu získává sběratelský status

V březnu uplynulo rovných 40 let od ukončení výroby sedanu Škoda 100 a 110. Kupé 110 R pokračovalo ještě do roku 1980. Původně měl být model Škoda 100 a 110 jen modernizací populární tisícovky, kterou jsme si již představili v samostatném článku: Škoda 1000 MB přinesla před šedesáti lety technologie, které kopírovali i na „Západě“.

Škoda 100 se začala vyrábět v roce 1969, zhruba rok po spuštění modernizace mladoboleslavského montážního závodu. Vůz byl zamýšlen jako rozsáhlejší modernizace tisícovky, která se prodávala dobře. Byla také poměrně žádaným exportním artiklem. Dnes se to může zdát možná úsměvné, ale v šedesátých letech se „tisícovka“ líbila a jízdními vlastnostmi, kvalitou a moderními technologiemi naprosto odpovídala běžnému standardu doby.

Škoda 100 110 (11)
Škoda 100 a 110 byla rozsáhlejší modernizací předchozí „tisícovky“. Základní koncepce zůstala plně zachována
Škoda 100 110 (25)
Kupé 110 R se vyrábělo až do roku 1980. Díky designu a koncepci připomínající sportovní vozy Porsche se pro něj vžila přezdívka „škorše“

Škoda 100 tak se Škodou 1000 MB sdílí základní konstrukční prvky. Nové byly zejména panely karoserie. Mírně se modernizoval interiér, myslelo se především na lepší komfort posádky. Nová karoserie byla pevnější v krutu a vykazovala lepší výsledky v bariérových testech

Zajímavostí bylo nasazení kotoučových brzd vpředu, na které Škoda získala licenci od společnosti Dunlop. Ve své době to vůbec nebyla obvyklá věc, zvláště u vozů této cenové kategorie. Účinek brzd „stovky“ byl vyzdvihován i v zahraničních motoristických magazínech jako nadprůměrný.

Pokud jde o koncepci a motor, nic zásadního se nezměnilo. K dispozici byly čtyřválce 988 cm3 o výkonu 35 kW a 1107 cm3 o výkonu 39 kW. Převodovka byla vždy čtyřstupňová mechanická. Jedenáctistovka dotlačila model 110 L na nejvyšší rychlost 135 km/h. Později bylo možné zakoupit silnější provedení o výkonu 46 kW z kupé 110 R. Sedan s tímto motorem zvládl až 140 km/h.

Škoda 100 110 (28)
Zatímco sedan Š 100 a 110 přežívá jen u hrstky nadšenců, kupé 110 R se těší poměrně velkému zájmu a získává ikonický status
Škoda 100 110 (29)
Škoda 110 R je slavná i za hranicemi, kde porážela modernější, výkonnější a dražší konkurenci na okruzích i v rallye

Dodnes se velké oblibě těší především dvoudveřové kupé Škoda 110 R, které se v upravených verzích prosadilo i na závodní dráze. Škoda s okruhovým „erkem“ dokonce vyhrála v celkovém hodnocení značek evropský šampionát cestovních aut (ETCC) v roce 1981. Také „erko“ se vozilo i za hranice, kde se mu trochu žertem přezdívalo „Porsche pro chudé“. Mohl za to velmi podobný design a koncepce pohonu. Vžila se také přezdívka „škorše“.

Škoda na modelu 100 a 110 průběžně pracovala. Místo dynama přišel v roce 1973 moderní alternátor a postupně se rozšiřovala výbava. Původně bylo zamýšleno, že v roce 1975 nahradí typ Š 100 a 110 zcela nový kompaktní model s motorem vpředu podélně a pohonem zadních kol. Projekt byl ale už v roce 1971 zrušen, především pro nedostatek prostředků. Rozhodlo se tak o zásadní modernizaci stávající koncepce, kterou známe pod označením Škoda Typ 742, nebo též jako Škoda 105 a 120. Ale o nich zase někdy jindy.

Celkem bylo v letech 1969 až 1977 vyrobeno 1 079 708 vozů Škoda 100 a 110. Kupé 110 R se vyrábělo až do roku 1980, vzniklo přibližně 57 000 kusů. Klasický sedan Škoda 100 stále ještě není tak vyhledávaný sběratelský artikl, design zkrátka nepůsobí tak „retro“ jako u o poznání elegantnější tisícovky. Na druhou stranu zrestaurovaná nebo zachovalá kupé 110 R si velmi dobře drží cenu a mají vysoký investiční potenciál.

Škoda 440 Spartak

Škoda 440 Spartak – Vzácný důchodce

Ilustrační obrázek ke článku Škoda 440 Spartak – Vzácný důchodce

Když se Škoda poprvé pochlubila nástupcem lidovek 1101 a 1102 Tudor, šlo o velkou událost. Tahle auta totiž ještě vycházela z předválečného Popularu. Tou novinkou byla 440 Spartak

Pokud jste patřili mezi VIP, mohli jste se s novinkou z továrny AZNP Mladá Boleslav seznámit již 19. prosince 1953. Široká veřejnost si však s typem 440 (čtyřválec o výkonu 40 koní ještě ze starého Popularu) prohlédla až 1. května 1954. Moderně vypadající karoserie byla umístěna na páteřovém rámu a centrální nosné rouře s výkyvnými polonápravami.

Náběh výroby se však protáhl a tak první automobily dorazily k zákazníkům až v roce 1955. A to jen k majitelům speciálních poukázek, volný prodej aut byl totiž tehdy v nedohlednu. Když už jste se dočkali svého vysněného Spartaka, dostali jste většinou verzi s horší výbavou, než měly exportní kusy pro západní trh. Později se alespoň pod kapotu dostala dvanáctistovka z modelu 1201, takto vylepšený Spartak nesl číselné označení 445.

Potkat Spartak na silnici dnes je celkem vzácnost, přitom jich bylo vyrobeno zhruba 85 tisíc. Základní sedan byl brzy doplněn kabrioletem 450 se dvěma karburátory a výkonem 50 koní. Pracovalo se také na prototypech 440 Sport a 440 Roadster s karoserií z Vysokého Mýta, ty se ale do výroby nedostaly.

Spartak ve výrobě vydržel do ledna 1959. Pak se model podrobil rozsáhlé modernizaci, kterou bychom dnes označili slovem facelift. Sedan 440 se nově jmenoval Octavia, jeho výkonná verze měla hrdé označení Touring Sport. Základní kabriolet se jmenoval Felicia a silnější verze pak Felicia Super.